Vzhledem k získaným, velmi cenným zkušenostem z první bitvy (Invaze švédských vojsk) jsme zůstali u osvědčeného bojiště na Rýznarově palouku. Při tvorbě scénáře jsme tentokrát vycházeli z výpisků starých kronik a jejich opisů v oblasti panství Lanškrounského a Kyšpereckého (Supí hora › Kyšperk › Letohrad), území nám blízkého a třicetiletou válkou velmi poznamenaného. Ústředním tématem byly loupeživé výpravy Švédů z jejich ležení v dobytém Lanškrouně. Na bojišti rostlo malé opevnění, stavěly se domky, budovala se hráz rybníka – mimochodem, rybník jsme postavili na místě, kde nikdy nebyla voda. Tu "dodaly" týden před akcí hasičské sbory v rámci tematického cvičení.

PÁTEK:

    V pátek 14.července jsme dokončili poslední přípravy na bitevním poli a s radostí vítali přijíždějící šermířské skupiny. Velkou neznámou bylo počasí, které nás svými dešťovými zásilkami "obšťastňovalo" již od středy, a ani vyhlídka na zlepšení nebyla vábivá. Pak to přišlo. Pochodňový průvod musel být posunut z důvodu průtrže mračen. To to pěkně začíná!!! Po půl hodině jsme se mohli konečně vydat na cestu k Obecnímu úřadu. Lidí lemujících silnici bylo i přes nepřízeň počasí opět velmi mnoho. Bubny Valdštejnů mezi domy výborně zněly a vřískot čarodějnice vezené na káře se nesl do dálky. Několik desítek svítících pochodní spolu s černými mraky dávalo průvodu nádhernou, až tajemnou atmosféru. Přivítání šermířů na Obecním úřadě vedl starosta pan Neumeister v češtině a švédštině. Následovalo převzetí klíče od bojiště, načež se před starostovými zraky strhla první potyčka mezi císařskou posádkou a Švédy (příčinou byl šampus). Na závěr si všichni zúčastnění s chutí zazpívali "Markytánku" (Batalion).

SOBOTA:

    Sobotní ráno se změnou k lepšímu počasí příliš nepředvedlo. Občasné přeháňky ale nikoho neodradily zúčastnit se krátkého seznámení se scénářem a bojištěm. Po obědě se začali trousit první diváci, dorazil také herec Jan Čenský, který uváděl doprovodný program. Na improvizovaném pódiu se postupně vystřídali ve svých sólových vystoupeních českotřebovští Tartas, olomoučtí Non Sanctus, šermíři z Rajhradu - skupina Asmodeus - smolaři akce (vedoucí Luboš Nováček byl těsně před vystoupením poštípán vosami a Pavel Tichý si při rozcvičování podvrtl kotník), dále dolnodobroučští trubači a dětský flétnový soubor Acri Tibia z Ústí nad Orlicí. Předbitevní část doprovodného programu obstarali střelci z Vojensko-historického spolku Brno. Počasí nám po celou dobu doprovodného programu přálo, ale po jeho skončení začalo opět hustě pršet. Přírodní hlediště, již velmi slušně zaplněné diváky, se pokrylo deštníky. Neúprosně se blížil čas zahájení bitvy. S prvními tóny úvodní hudby déšť ustal - oddechli jsme si.

Je 15.30 hodin .... začínáme.

"Šance 1643"

    Je dopoledne. V rodící se malé pevnosti je živo. Mlynář mele mouku, mlýnské kolo se klidně otáčí, vojáci započali výcvik. Ostatní vesničané přikládají ruce k dílu dle potřeb kapitána - velitele pevnůstky.

    Děj se na chvíli zastavuje, na scénu vchází "Život". Hovoří o štěstí, kráse, lásce, radosti i smutku, o odvaze. Po chvíli přijíždějí trhovci. Stráž provádí běžnou prohlídku příchozích a u jednoho z nich nachází zbraň. Po lehké potyčce mizí švédští zvědové v nedalekém houští, dva z nich však byli lapeni. Schyluje se k lynčování. Vojáci posádky však udrží pořádek a připravují výslech zajatců. První vyslýchaný si ,,užívá" u kůlu, pálen železem. Neprozradil nic. Druhý, za nohy zavěšený, je spouštěn pomalu do rybníka. Napolo utopený je vytažen. I ten mlčí. Po bezvýsledném výslechu je spolu s prvním zavěšen na čekan. Všichni vesničané se spokojeně vracejí ke své práci.

    Obzor se náhle zahaluje do černých, kouřových mračen a vyděšení obyvatelé sousední vesnice přibíhají ukrýt své životy za zdi nedodělané pevnosti, pod ochranu vojáků. Po svahu dolů sbíhají první švédští žoldnéři. Po kratičké potyčce s vojáky posádky jsou zatlačeni na ústup, ale to už je v dálce vidět naložený vůz a z lesa vycházejí v dlouhé řadě švédští vojáci. Mají i dělo! Vesničané i posádka se v panice připravují k obraně.

     Švédové, kryti mušketýrskou palbou, rychle sestavují obranu z dílů poskládaných na voze. Po zbudování obrany - tzv. šance - na sebe nenechává první útok dlouho čekat. Útok se žebříky je však veden malou silou, takže se švédští vojáci stahují zpět. Začíná dělostřelecká příprava. Hoří první dům, jsou první mrtví. Švédové se chystají k druhému útoku, na palisádách už čekají kromě vojáků i ozbrojení sedláci. Začíná druhý útok. Početně silnější a lépe vyzbrojení Švédové v jednom místě prolamují obranu, a jen za cenu velkých ztrát a metáním zapálených balíčků slámy jsou vytlačeni zpět za hradbu z kůlů. Obránci pevnosti se pokoušejí získat čas pro zformování obrany, a proto předstírají zájem vyjednávat. K vyjednávání skutečně dochází, leč bez výsledku. Následuje třetí útok švédských jednotek, a to plnou silou. Obránci nemají žádnou šanci. Útočníci se snaží proniknout do pevnosti i po hrázi rybníka. Za chvíli je po strašné řeži dobojováno. "Zbloudilá" střela z děla protrhává hráz rybníka, voda vytéká na bitevní pole. Bojištěm prochází "Smrt", varuje živé, zní závěrečná skladba. Bitva definitivně končí ... .

    Po bitvě měli návštěvníci možnost shlédnout ještě vystoupení kejklíře Radka Ostrčila - Aňáka. Po něm už přistoupili ke svým mikrofonům olomoučtí "Pěšky za vozem", kteří opět nezklamali. Po krásných historických baladách přišlo na řadu i Country, které znělo táborem až do ranních hodin a ukončilo tuto akci.

    A odjezd? Vzhledem k celonočnímu vytrvalému dešti se z tábora téměř všichni účastníci (přesněji jejich povozy) dostávali na laně traktoru, neboť všechny příjezdové cesty se změnily v hluboké oraniště.

          M A L Á    S T A T I S T I K A   B I T V Y

• bitvy se aktivně zúčastnilo 147 šermířů a komparsistů
• bitvu shlédlo téměř 2000 diváků

• v bitvě byli přítomni členové skupin historického šermu:

  Albrechti		Non Sanctus
  Asmodeus		Sine Nomine (Slovensko)
  Buchlovská Gvardia		Střelci svaté Barbory
  Colonia Nova		Svobodní žoldnéři
  Escargots		Tartas
  Kladenští z Kladna		Valdštejnové
  Lars		Valkýry
  Lucrezia		Vojenskohistorický spolek Brno
  Marion		Wartenberkové ze Zvířetic
  M.B.P.

• obětaví komparsisté: "selský lid" z Pastvin, rodinní příslušníci a přátelé SHŠ Lucrezia, skupina Pěšky za vozem

    Skupina historického šermu Lucrezia moc děkuje všem účinkujícím za nasazení a obětavost, bez níž by se jen těžko podařilo akci zvládnout. Doufáme, že dobrá spolupráce s Vámi, milí šermíři, bude pokračovat i nadále. Už máme v hlavě další bitvu. Ale to až v roce 2002.

    Chceme také poděkovat za pomoc sponzorům a všem těm, kteří přiložili ruce k dílu. Zvláštní poděkování věnujme Obci Dolní Dobrouč za obrovskou podporu, paní Rýznarové, bez jejíhož laskavého svolení by se bitva jistě nekonala, našim hasičům a samozřejmě také Janu Čenskému za vynikající konferování doprovodného programu a živý vstup do bitvy. Vám všem patří naše upřímné DÍKY!

Děkujeme a těšíme se na další spolupráci - SHŠ Lucrezia